Spolupráce není jen byznys / Bistro Na kopci

A je to opět tu! Další díl rozhovorů s lidmi z našeho kraje, kteří nás baví a inspirují. Tentokrát se spolu podíváme na malebné louky kousek od Bojkovic a zasedneme do zahradních lehátek na pokec s Veronikou z našeho oblíbeného bistra Na Kopci!

Ke statku Ústsko máme blízko už nějaký ten pátek. V jeho areálu totiž Libor a jeho kumpáni už 25 let pořádají oblíbený lokální festival MišMaš. Statek na Petra v jeho osmnácti letech přepsali rodiče, kteří jej získali v restituci. Areál byl ale zdevastovaný a trvalo celých patnáct let společné práce, než se statku vrátil život a pěkná podoba. Ohně, večery s kytarou, oslavy… tohle krásné území nedaleko Bojkovic jsme si všichni naprosto zamilovali.

Posledních sedm let Petr s Veronikou statek udržují a pronajímají. A v letních měsících si tuto lokalitu v její nejvymazlenější podobě můžete zamilovat i vy - třeba právě v sezónním bistru Na Kopci!

Hanka: “Jak se zrodil nápad Bistra Na Kopci? Jak se z manažerky zrodila gastro-podnikatelka?”

Veronika: “Nejdříve se z manažerky stala máma. Po 20 letech života v Praze a práci v nadnárodní firmě jsem se v listopadu 2015 vrátila zpět na Moravu. V prosinci se narodil náš syn Prokop. A jelikož se Petr (taktéž po několikaletém žití v zahraničí) rozhodl začít v našem kraji farmařit, bylo jasné, že ve své původní profesi pokračovat nebudu.

Inspirací pro bistro byl jeden podnik u moře v Dánsku. Nápad tedy byl, ale že bych o gastro podnikání snila, to zase ne. K tomu mě přinutila situace, a taky fakt, že tu žalostně chyběl nějaký podnik, kam bych si mohla na mateřské zajít. Naštěstí se situace zlepšila a pár dobrých podniků už tu vzniklo -  akorát teď pro změnu nemám čas :).”

Hanka: “Jak tvoříš vaši nabídku a receptury? Na kom ráda testuješ?”

Veronika: “Bistro je upravená maringotka, takže nabídka je závislá na možnostech, které mi vymezila hygiena. Od začátku pracujeme na velmi omezeném prostoru, s čímž jsme museli při vymýšlení konceptu počítat. Sendviče nám proto přišly jako efektivní volba. V té době jsme taky žádný podobný koncept v našem širším okolí nezaznamenali. Zpětně to hodnotím jako velmi šťastný krok.

V recepturách si hrajeme se sezónností. Máme štěstí, že si zeleninu umíme vypěstovat sami. Díky Petrově farmaření máme taky přístup k hovězímu masu v bio kvalitě, ze kterého nám v řeznictví U Kusáků vyrábí trhané maso a pastrami. A nejlepší testování? Přímo na zákazníkovi!”

Hanka: “Co tě na této práci nejvíc baví? Co naopak ne?"

Veronika: “Odpověď na obě otázky je stejná. Lidi. Baví mě poznávat a nechat se inspirovat našimi zákazníky. Z mnohých se stali už i kamarádi, někteří jsou s námi celou naši existenci. Začali k nám chodit jako svobodní, pak zadaní a teď už kolem nich běhají děti. Nepřestává mě fascinovat, z jakých dálek k nám hosté pravidelně jezdí. Vytáčí mě naopak arogantní hosté, kteří nemají znalost našeho konceptu. Dožadují se nesmyslných věcí, chovají se nadřazeně a s politováním musím konstatovat, že většina takových je v našem věku, tj. 40+. Asi si naše generace musí něco dokazovat, jsme frustrovaní a podráždění. Se seniory a mladými lidmi tuto zkušenost nemám.”

Hanka: “Hodně věcí tvoříte spolu s Petrem. Jak je bistro propojeno s provozem areálu Ústska a Petrovou zemědělskou činností?”

Veronika: “Ač se to možná nezdá, bistro je od všech dalších iniciativ odděleno. Nechtěla jsem ho uzavřít pro soukromé akce, přestože nabídky chodí. Chci, aby bylo otevřeno pro širokou veřejnost. Zatím fungujeme tak, že já se starám o bistro, a Petr řeší zemědělství a zbytek areálu. Na celý areál statku nám architektky, které stojí i za bistrem, vytvořily architektonický návrh. Je to krása, ale cesta k realizaci bude trnitá a dlouhá. V tuto chvíli areál za bistrem pronajímáme k soukromým účelům, ať už jsou to svatby, oslavy a nebo jiné kulturní akce.”

Hanka: “Jak probíhá vaše pracovní sezóna? A co čas mimo sezónu?”

Veronika: “Bistro je otevřeno od Velikonoc do konce října, což dělá asi sedm měsíců. Nutno připočítat minimálně další měsíc před a po sezóně. Přes zimu se pak spíše vymýšlí jak a co zlepšit, napravit, dělá se nutná údržba a servis. Práce tady málokdy končí. Přesto si vždy najdeme čas na výlety, rádi lyžujeme. Teď, když už je Prokop školou povinný, se naše možnosti kdykoliv vycestovat mírně zúžily. Nicméně letos poprvé od otevření bistra na jeden týden v srpnu zavřeme a chystáme se na sever!”

Bistro Na Kopci najdete tady:

statek Ústsko, 

Luhačovická 384, 

Bojkovice

Tak co, chybí vám program na prázdninový víkend? Vydejte se k nám do Bílých Karpat! 

Navrhujeme stavit se na Koldokol Dveře dokořán a hned druhý den si vychutnat vynikající sendvič, dezert, pivo a limošku Na Kopci. 

Věřte nám, že na ten nádherný výhled a pohodu jen tak nezapomenete! 

Těšíme se na vás!

Váš KOLDOKOL